Duodji jođihanfápmun
Dearvvašvuohta ja sosiála
Dearvvašvuohta ja sosiála

Dearvvašvuohta ja sosiála

Sámedikkis Norggas lea bajitdási ovddasvástádus sámi dearvvašvuođa- ja sosiálapolitihka hábmemis ja lea áibbas guovddáš eaktudeaddjin Norgga eiseválddiid ektui go galgat ovdánahttit dásseárvosaš fálaldagaid sámi álbmogii. Láhččomis bálvalusa oktavuođas lea Sámedikkis oktiiheivehan ja váikkuheaddji sajádat guovddáš eiseválddiid ektui.
Ovddasvástideaddji politihkkár
Henrik Olsen ©Kenneth Hætta/Sámediggi
Rådsmedlem NSR Gáisi

Sámediggi bargá

  • dásseárvosaš dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid sámi pasieanttaide, seamma ládje go álbmogii muđui.
  • ahte guovddáš dásis láhččojuvvojit čielga rámmat dasa movt joksat dásseárvosaš bálvalusa sámi álbmogii.
  • ahte ovddasvástádus láhččet dearvvašvuođabálvalusa mas lea sámi gielat ja kultuvrralaš máhttu ja gelbbolašvuohta loktejuvvo bajitdássái.

Vuoigatvuoðat

Sámi pasieanttain leat vuoigatvuođat nationála lágaid ja riikkaidgaskasaš konvenšuvnnaid bakte.

Sámelága § 3-5 bakte ožžot sii geat ásset sámegiela hálddašanguovllu siskkobealde vuoigatvuođa adnit sámegiela go iežaset beroštumiid ovddidit báikkálaš  ja guovlulaš almmolaš dearvvašvuođa- ja sosiálaásahusaide, ja lea maiddái riekti oažžut bálvalusaid ja veahki sámegillii.  Maiddái pasieantavuoigatvuođalága § 3-5 daddjo ahte pasieanttain lea riekti oažžut dieđuid, mat leat heivehuvvon vuostáiváldi oktagaslaš eavttuide, nugomat ahkái, rávisvuhtii, vásáhusaide ja kultuvrra- ja gielladuogážii.  Od.prp. nr. 12 dárkkuha ahte riekti oažžut dieđuid mat leat heivehuvvon juohke ovttaskas pasieanta dárbbuide, mearkkaša ahte sámegielat pasieanttaide galgá láhččojuvvot dulka, dahje ahte galget leat sámegielat buohccedivššárat geat dikšot sámegielat pasieanttaid go dat lea dárbbašlaš vai pasieanta oažžu dieđuid nu movt lágas gáibiduvvo.

Viidáset čujuhuvvo ILO-konvenšuvdnii nr 169 eamiálbmogiid ja čearddalaš álbmogiid hárrái iešmearrideaddji stáhtain, ON konvenšuvdnii mánáid vuoigatvuođaid birra ja ON julggaštussii álgoálbmotvuoigatvuođaid birra. ILO konvenšuvnna artihkal 25 sihkkarastá sámiide rievtti leat mielde hábmemis guoskevaš dearvvašvuođafálaldagaid seammás go nanne sámi geavaheddjiid vuoigatvuođa oažžut dohkálaš dearvvašvuođabálvalusaid.

ON Mánáidkonvenšuvdna nanne sámi mánáid vuoigatvuođa adnit giela, kultuvrra ja oskku. Earret eará nanne konvenšuvnna artihkal 20 ahte mánáid bajásgeassimis galgá doarvái buorre joatkevašvuohta, ja maiddái vuhtiiváldit máná čearddalaš, vuoiŋŋalaš, kultuvrralaš ja gielalaš duogáža go máná sirdá eará fuolahussii.

Dieðut dán birra Dearvvašvuohta ja sosiála

Leat suohkanat ja stáhta geat ovddasvástidit láhččomis dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid sámi álbmogii. Dát mearkkaša maiddái ahte lea ovddasvástádus láhččet bálvalusa mii lea heivehuvvon sámi pasieanttaid sámegiela ja sámi kultuvrra dárbbuide.

Váilevaš máhttu sámi gielas ja kultuvrras ja váilevaš dearvvašvuođa- sosiálaárvu bálvalusain unnida sámi pasieanttaid vejolašvuođa ávkkástallat bálvalusfálaldagaid.

Sámi dearvvašvuođadutkanguovddáža dearvvašvuođa- ja birgenlágiguorahallan duođašta ahte eai leat earenoamáš erohusat somáhtalaš dearvvašvuođas sámi álbmoga ja eará álbmoga gaskkas. Sámit baicca vásihit stuorit gulahallanváttisvuođaid go vuostáiváldojuvvojit dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusas go maid dážat vásihit. Vai galgat olahit dásseárvosaš dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid de ferte bálvalusas leat sámegielat ja sámi kultuvrralaš máhttu ja gelbbolašvuohta buot dásiin. Maiddái lea dehálaš ahte ovddasvástádus kvalitehtalaččat dárkkistit dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid sámi pasieanttaide loktejuvvo alit dássái. Dás ii galgga leat nu ahte sámi dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid kvalitehtadárkkisteapmi galgá leat ovttaskasolbmuid duohken geain lea earenoamášgelbbolašvuohta, dahje earenoamáš beroštupmi sámi gillii ja kultuvrii. Iige galgga leat nu ahte lea juohke áidna ovttaskas bálvalusoažžu duohken čilget makkár heivehuvvon dearvvašvuođa- ja sosiálabálvalusaid son dárbbaša.