Duodji jođihanfápmun
Giella
Faktadieđut sámi gielaid birra
Bokstaver ©Kenneth Hætta

Faktadieđut sámi gielaid birra

Árbevirolaččat sámegielat gullet suoma-ugralaš giellajovkui mii fas gullá urálalaš giellajovkui, muhto gielat leat leamašan sirrejuvvon lagamus giellajoavkkuin (Balto-suoma) badjel 3.000 jagi. Ođđa dutkamuš čájeha ahte sámegiela giellajoavku lea measta seamma boaris go germánalaš giellajoavku ja measta duppalit boarrásut go romána giellajoavku.

Ovddasvástideaddji politihkkár
Aili Keskitalo ©Kenneth Hætta/Sámediggi
President NSR Ávjovárri
Áigeguovdil
Jan Skoglund Paltto Kisti Paltto Máret Steinfjell och Ingá-Márjá Steinfjell (Foto Marianne Andersson)
Gollegiellabálkkašupmi ođđajurddašeddjiide
Dán jagáš Gollegiellabálkkašumi ožžot Máret ja Inga Márjá Steinfjell ja Kirs...
Loga eambbo
NRK invtervjuer Aili Keskitalo (Foto Jan Roger Østby)
Sámediggi giellaofelažžan
Sámediggi bargá beaivválaččat sámegiela nannet ja ovddidit. Dál háliida Sáme...
Loga eambbo

Ođđaáiggi sámegielain lea mealgat moalkasut historjá go maid eanas olbmot doivot, ja eai gula dušše suoma-ugralaš giellajoavkkuide.  Sámegielain gávdnojit maiddái oasit mat gullet Urala, paleo-skandinávialaš, boares indo-eurohpalaš, báltalaš, slávalaš ja germánalaš gielaide.  Dát mearkkaša ahte sámegielat leat sihke eurohpalaš ja Oarje asiáhtalaš gielaid maŋisboahttit ja lea máŋgga duhát jagiin gullevašvuohta goappaš kontineanttaide.

Sámi giellaguovlu leabbá árbevirolaččat Norgga, Ruoŧa, Suoma ja Ruošša rájáid rastá. Giellarájit eai čuovo riikkarájiid. Julevsámegiela ja lullisámegiela hubmet Norggas ja Ruoŧas, bihtánsámegiela ja upmisámegiela hupmet dušše Ruoŧas ja lea áibbas jávkan Norggas. Davvisámegiela hupmet Norggas, Ruoŧas ja Suomas. Anársámegiela hubmet dušše Suomas, gielddasámegiela ja darjjesámegiela hubmet dušše Ruoššas, ja nuortalašgiela ges hupmet sihke  Suomas ja Ruoššas (ja ovdan nai Norggas). Gieskat gávdnui velá viđat nuortalašgiella Ruoššas namalassii áhkkilsámegiella.

Dát login gielat dagahit guokte váldo giellajoavkku: oarjesámegiella ja nuortasámegiella. Oarjesámegiella ja nuortasámegiela váldojoavku vel dagahit njeallje vuollásaš giellajoavkkuid: lulli, davvi, nannán ja Guoládaga.

Riikkaidgaskasaččat meroštit buot sámegielaid uhkiduvvon, duođaid uhkiduvvon dahje measta jávkan giellan. Uhkiduvvon giellan meroštit dan giella mas mánáidlohku geat giela hupmet njiedjá, duođaid uhkiduvvon giella go leat measta aivve rávisolbmot geat hupmet giela, ja measta jávkan giellan ges dat giella man dušše áibbas soames vuorasolbmot hupmet.
 

Norggas leat sámegielat suddjejuvvon earret eará ILO-konvenšuvnna 169, Norgga vuođđolága, Báikenammalága, Sámelága giellanjuolggadusaid ja oahpahuslága bakte.

Riikkaidgaskasaččat leat sámegielat suddjejuvvon earret eará davviriikkaid giellajulggaštusa ja European Charter for Regional and Minority Languages bakte.

Lullisámegiella, julevsámegiella ja davvisámegiellat leat dal gielat mat odne eanemusat geavahuvvojit Norggas.

  • Lullisámegiella:

Lullisámi ássanguovlu lea davvin Sáltoduoddara rájes luksa gitta Hedemárkku rádjai. Sii ásset bieđgguid viiddis geográfalaš guovllus. Jáhkkimis unnit go bealli lullisápmelaččain geat máhttet gielasteaset. Lullisámis leat guokte váldosuopmana.

Davit lullisámegiella, maiddái gohčoduvvon Sjeltie (Åsele) (Vápste, Gála, Árborde, Bindal, Namdal Norggas, Vápste Deartnas, Vualtjere, Frööstege Ruoŧas)

Lulit lullisámegiella, maiddái gohčoduvvon Jämtland (guovlu gaskal Snoasa ja Verdal, Muorahkás Norggas, Jiingevaerie (Hotagen), Offerdal, Njaarke, Gálpe, Skalstugan, Såaka ja Härjedalenis Ruoŧas).

UNESCO uhkiduvvon gielaid listtus lea lullisámegiella šláddjejuvvon duođaid uhkiduvvon giellan. Unnán giellageavaheaddjit ja guhkes gaskkát dagaha gáibideaddjin doaimmahit lullisámi giellabarggu. Servodat dárbbaša ollu olbmuid geain lea lullisámegielat gelbbolašvuohta. Nu lea dilli earenoamážiid oahpaheaddjifidnus, oahpponeavvuid ovdánahttimis ja almmolaš hálddahusain ja bálvalusfáluin.

  • Upmisámegiella:

Upmisámegiela hupme árbevirolaččat Ruovat, Hemnes ja Korgen guovlluin Norgga bealde, ja Ubmieanu rájes Maskaure, Stohkke, Oarje Kikkejaure, Nuorta Kikkejaure rádjai Árjjátluovis ja Árvvesjávrris, Málák, Gran, ja Upmeje guovlluin Deartnás Ruoŧas.

Ruoŧas leat dušše áibbas moattis geat ain hupmet upmisámegiela ja lea meastá oalát jávkan. Norgga bealde gal upmisámegiella lea oalát jávkan.

UNESCO uhkiduvvon gielaid listtus lea upmisámegiella hui garrasit uhkiduvvon giellan dahje giella mii measta oalát lea jávkan.

  • Bihtánsámegiella:

Norgga bealde lea bihtánsámi giellaguovlu lea davvin Sáltovuona rájes luksa gitta Ruovatvuona rádjai, ja fátmmasta Báidár, Sálat, Oarjelij-Bájdár, Meløy, Rávda, oasi Bådåddjo ja Fuosku suohkaniin. Ruoŧa bealde lea bihtánsámi guovlu davit Árvvesjávrri ja davit Árjjátluovi rájes gitta Biŧoneanu rádjai Norrbottens leanas. Bihtánsámegiella juhkkojuvvo golmma váldosuopmaniidda.

Davit bihtánsámegiella (Luokta-Mavas, Stohkke).
Guovddáš bihtánsámegiella (Semisjaur-Njarg).
Lulit bihtánsámegiella (Svaipa).

UNESCO uhkiduvvon gielaid listtus lea bihtánsámegiella šláddjejuvvon duođaid uhkiduvvon dahje measta oalát jávkan giellan. Ruoŧa bealde leat áibbas moadde giellaguoddit, ja sii leat ovttas dutkiiguin ja norggabeale giellaáŋggirdeddjiiguin, bargagoahtán giellaseailluhemiin. Dán rádjai leat čohkken moadde duhát sáni mat áiggi mielde galget šaddat sátnegirjin.

  • Julevsámegiella:

Julevsámi giellaguovlu lea davvin Bálága rájes luksa Sáltoduoddara rádjái, ja fátmmasta earret eará Divttasvuona, Hápmira, Stáiggu, Oarjelii-Foalda suohkaniid  ja oasi Fuosku suohkanis i Nuorta-sáltus. Ruoŧa bealde hubmet julevsámegiela lulde Bihtáneanu rájes davás Gáidumeanu rádjai Johkamohki ja Váhčir suohkaniin Norrbotten leanas. Julevsámegiella juhkkojuvvo njealji váldosuopmaniidda.

Davit julevsámegiella (Unnačerožis).
Guovddáš julevsámegiella (Sirkásis ja Jåkkågaskas Johkamohkis Ruoŧas, Bálágis, Divttasvuonas, Hápmiris, Stáiggus, Oarjelii-Foaldas ja  soames guovlluin Fuoskkus Norgga bealde).
Vuovde- julevsámegiella (Váhčiris, Sieres ja Užžás Ruoŧa bealde).
Lulit julevsámegiella (Duorbun guovllus Ruoŧas).

UNESCO uhkiduvvon gielaid listtus julevsámegiella šláddjejuvvon duođaid uhkiduvvon giellan. Seamma ládje go lullisámis, de servodat sakka dárbbaša olbmuid geain lea julevsámegielat gelbbolašvuohta.

  • Davvisámegiella:

Davvisámegiella lea sámegielaid gaskkas stuorimus giellajoavku ja sullii 90 % sápmelaččain hupmet eanetlohkogiela. Norgga bealde hubmet davvisámegiela vuosttažettiin Finnmárkku ja Romssa fylkkain, ja Dielddanuori ja Evenáši suohkaniin Nordlánddas. Davvisámegiella juhkkojuvvo njealji váldonsuopmanjoavkkuide.

Mearrasámegiella 
 - Nuorta mearrasámegiella (Várjjatvuonas ja Lágesvuonas).
 - Guovddáš mearrasámegiella (Riehpovuonas ja Fálesnuoris).
 - Oarje mearrasámegiella (Álttávuonas ja Návuonas).

Finnmárkku sámegiella
 - Nuorta-Finnmárku: Ohcejogas, ja muhtun guovlluin Anáris Suomas, Kárášjogas, Porsáŋggus ja Deanus Norggas
 - Oarje-Finnmárku: Eanodagas, Soađegilis, ja muhtun guovlluin Anáris Suomas, Guovdageainnus, Álttás Norggas)

 Durdnossámegiella
 -Girjásis: Nuorta-davábeale Váhčira, Girjásis Ruoŧas
 - Oarjjimus oasis Eanodagas Suomas, Ofuohtas Ivgu rádjai, gaskal Ivgubađa ja Ráissa Norggas.
 - Gárasavvonis: Geaggánvuomis ja Lávnjitvuomis, Ivgus ja Báhccavuonas Norggas.
 - Čohkkirasas: Sárevuomis, Dálmmas, Gabnás, Leavážis, Gáinnas ja Háhpáránddis Ruoŧas.

UNESCO uhkiduvvon gielaid listtus lea davvisámegiella šláddjejuvvon uhkiduvvon giellan. Máŋgga guovlluin olggobealde sámelága giellanjuolggadusaid hálddašanguovllu lea davvisámegiella ain vártnuhis dilis. Nu lea earenoamážit máŋgga mearrasámi guovlluin Romssas ja Finnmárkkus ja márkosámi guovlluin Lulli-Romssas ja Davvi Nordlánddas.

  • Anárašgiella

Anárašgiela hubmet Anár gielddas suomas (Anárjávrri čázádatguovlluin). UNESCO uhkiduvvon gielaid listtus lea anárašgiella šláddjejuvvon duođai uhkiduvvon giellan.

  • Nuortalašgiella

Nuortalašgiella juhkkojuvvo guovtti váldosuopmaniidda.

Davit nuortalašgiella (Muotkis, Báhčaveajis, Beahcámis)
Lulit nuortalašgiella (Suonnjelis, Njuohttejávrri-Sarvvesjávrris) Norggas ásset skoaltasámit Mátta-Várjjat gielddas, vuosttažettiin Njávdámis, muhto maiddái Girkonjárggas ja Báhčaveaileagis. Sii eai leat nu beare gallis ja leat áidna nuortasámi kultuvrra guoddit Norggas.

Nuortasámi ássan Suomas lea Čeavetjávrris ja Njellimis Anárjávrri lahka. Nuortalašgiella adnojuvvo jávkan giellan Ruoššas ja leat dušše áibbas moattis geat Norggas hupmet nuortalašgiela.

UNESCO uhkiduvvon gielaid listtus lea nuortalašgiella šláddjejuvvon duođaid uhkiduvvon giellan.

  • Áhkilsámegiella, gielddasámegiella ja darjjesámegiella

Dáid gielaid hupmet Guoládatnjárggas Ruoššas. Soames dutkit čuoččuhit ahte maŋimus olmmoš guhte humai áhkkilsámegiela jámii 2003:s, ja eará dutkit ges oaivvildit ahte ain gávdnojit soames olbmot geat hupmet giela ja nu lea áhkkilsámegiela eanemus uhkiduvvon giellan Ruoššas.

UNESCO uhkiduvvon gielaid listtus lea Guoládat sápmelaččaid giellajoavku šláddjejuvvon hirpmat uhkiduvvon giellan dahje giella mii measta oalát lea jávkan.

Čállingiella

Sámi giellajoavkkus lea guhkes dahje oanehis čálahistorjá mii vuolgá das guđe gielas lea sáhka. Vuosttaš girjjit mat ilbme sámegillii lei 1600-logus. 1600-1700- logus sámegielat girjjit čállojedje seamma bustávaiguin go dárogiella ja ruoŧagiella. 1800-logus bohte soames ođđa bustávat mat leat sámegielain geavahuvvon muhto mat eai leat adnon eará gielain daid seamma guovlluin (omd. dárogielas, ruoŧagielas, suomagielas ja ruoššagielas).

Guđa sámegielain lea standárdiserejuvvon čállingiella: lullisámegielas, julevsámegielas, davvisámegielas, anárašgielas ja skoaltasámegielas geavahit viiddiduvvon latiinnalaš alfabehta. Gielddasámegiella ja darjjesámegiella čállojuvvo váidudeaddji kyrillalaš alfabehta mielde. Liige bustávat mat leat anus daid gielain mat atnet latiinnalaš alfabehta leat:

Skoaltasámegielas: Áá Ââ Čč Ʒʒ Ǯǯ Đđ Ǧǧ Ǥǥ Ǩǩ Ŋŋ Õõ Šš Žž Åå Ää

Anárašgielas:          Áá Ââ Ää Čč Đđ Šš Žž

Davvisámegielas:     Áá Čč Đđ Ŋŋ Šš Ŧŧ Žž

Julevsámegielas:     Áá Ŋŋ ñÑ Ææ Ää Øø Öö Åå

Lullisámegielas:      Ïï Ææ Ää Øø Öö Åå

Gáldu: 

Riikkaidgaskasaččat meroštit buot sámegielaid uhkiduvvon, duođaid uhkiduvvon dahje measta jávkan giellan.