Duodji jođihanfápmun
Giella
Sámegiel báikenamat
©Kenneth Hætta

Sámegiel báikenamat

Ovddasvástideaddji politihkkár
Aili Keskitalo ©Kenneth Hætta/Sámediggi
President NSR Ávjovárri
Áigeguovdil
Javri
Sámi báikenamat almmolaš geavahusas
Sámediggeráđđi atná vaidalahttin go leat ollu guovllut gos eai leat vuos sám...
Loga eambbo

Báikenammaláhka lea gustovaš olles sámi giellaguovllus. Báikenammaláhka galgá sihkkarastit sámegielat báikenamaid nationála lágaid, riikkaidgaskasaš soahpamušaid ja konvenšuvnnaid mielde. Láhka gáibida ahte báikenamat čállojit riekta ja ahte čállojit sámegielat čálamearkkaiguin.

  • Láhkamearrádusa mielde galget sámegielat báikenamat álot čállojuvvot ovddemussii galbbain sámegiela hálddašanguovllus. Láhkaásahusas maiddái árvaluvvo ahte suohkanat sáhttet válljet čállit sámegielat báikenamma ovddemussii galbbain dain guovlluin mat eai gula sámegiela hálddašanguvlui.
  • Sámegielat báikenamat maid gili bistevaš orru olbmot dahje gillái gullevaš ealáhusat beaivválaččat geavahit, galget geavahuvvot almmolaš galbbain, kárttain jnv. (§9).

Nammakonsuleantabálvalus

Báikenammalága § 11 addá Sámediggái válddi nammadit sámi báikenamma oaivadeddjiid.

Báikenammanevvohat ásahuvvui 1991:s seammás go báikenammaláhka fápmuibiddjui.  Dalle nammadedje máŋga báikenammaoaivadeddjiid, earret eará sámegielat ja suomagielat báikenamaide.

Báikenammaoaivadeddjiin lea fágalaš ovddasvástádus buktit neavvagiid dasa movt báikenamat almmolašvuođas galget čállojuvvot.

Sámi guovlu Norggas lea gielalaččat juhkkojuvvon golmma oassái, nu ahte lullisámi guovllus báikenamaid čállinnorbma čuovvu lullisámi riektačállima, julevsámi guovllus julevsámi riektačállima ja davvisámi riektačállima ges davvisámi guovllus.

Davvisámegiella: Jonny Inge Nutti

Julevsámegiella: Kåre Tjikkom

Lullisámegiella: Ole Henrik Magga

Báikenammaláhka

Áššemeannudanvuohki sámegielat báikenammaáššiid gieđahallamis:

  • Soames ovddida nammaášši báikenammalága vuođul. § 5 vuosttaš lađđasis mearriduvvo gii sáhttá ovddidit nammaášši. Ášši sáddejuvvo
  • Mearridanásahussii (lága § 5 nuppi ja goalmmát lađđasis mearriduvvo gii guđege báikenama ektui lea mearridanásahus). Mearridanásahus gárvvista ášši ja čohkke buot gávdni dieđuid. Ášši sáddejuvvo
  • Gulaskuddamii guovtti mánu gulaskuddanáigemeriin. Suohkan fuolaha ahte buohkat geain lea gulaskuddanriekti besset buktit cealkámuša, ja sádde ášši
  • Sámi báikenammanevvohahkii gii neavvu movt báikenamma galgá čállojuvvot. Nammakonsuleantabálvalusas lea guokte mánu áigemearri máhcahit ášši
  • Mearridanásahussii mii ášši mearrida. Mearrádus sáddejuvvo suohkanii, mii almmuha mearrádusa báikenammalága § 6 njuolggadusaid mielde (oktan váidinvejolašvuođa dieđuin mii lea § 10 mielde). Mearrádus sáddejuvvon maiddái Sámi nammakonsuleantabálvalussii, eará almmolaš ásahusaide mat geavahit nama iežaset bálvalusain, ja maiddái
  • Guovddáš báikenammačoakkáldahkii (SSR) Stáhta kartverk guovllukantuvrii.

Sámegielat báikenamat neahtas

Statens Kartverk bargá ovdánahttimis ođđa bálvalusaid neahtas, ja dál lea rahppon vejolašvuohta ohcat sámegielat báikenamaid.
Norgesglasset lea ohcanvuđot Norggakárta. Das lea vejolašvuohta sirddašit kárttain, ohcat adreassaid, earáhuhttit koordináhtaid ja unnidit ja stuoridit válljejuvvon guovllu. Don sáhtát ohcat badjel 450 000 báikenamaid ja sullii 23 000 sámegielat báikenamaid Norggas ja kártavuogádat čájeha ohccojuvvon báikenama kárttas. Viidáset sáhtát ohcat luoddanamaid Norggas nu ahte luoddanamma sajádat čájehuvvo kárttas.

Norgesglasset ođđa gáhppálagas ja kárta skuvllain leat betaveršuvnnat, mii mearkkaša ahte dat eai leat loahpalaččat gárvvistuvvon, ja ahte hápmi ja doaibma sáhttá dieđekeahttá rievdaduvvot.

Norgesglasset ođđa gáhppálat

Kárta skuvllas betaveršuvdna

Sametinget har som mål at samisk språk styrkes og at det blir en naturlig del av den norske offentligheten.