Duodji jođihanfápmun
Giella
Sámegielaid hálddašanguovlu
Historjjálaš vejolašvuohta loktet sámegiela árvvu ja boahtteáiggi
Ann-Mari Thomassen, Bård Magne Pedersen og Aili Keskitalo (Foto Jan Roger Østby)

Historjjálaš vejolašvuohta loktet sámegiela árvvu ja boahtteáiggi

10. Golggotmánnu 2016

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo lea duđavaš ollu árvalusain maid Sámi Giellalávdegoddi buktá Norgga Almmolaš Čielggadeamis 2016:18 “Váibmogiella”. Son lohká ahte dát addá buori vejolašvuohta loktet sámegiela árvvu ja barggu servodagas, ja bargu ferte álggahuvvot dál!

Sámi Giellalávdegoddi geigii iežas čielggadeami Gieldda- ja ođasmahttinministarii Jan Tore Sanner:i ja Sámediggepresidentii Aili Keskitalo:i vuossárgga golggotmánu 10.b. Troanddimis.

Lávdegotti bargu lea leamaš čielggadit gustojeaddji ortnegiid, doaimmaid ja njuolggadusaid mat leat čatnasan sámegielaide, ja árvvoštallat movt dát sáhttet heivehuvvot almmolaš suorggi otná organiseremii ja sihkkarastit doaibmi ja ovttadássásaš almmolaš bálvalusaid sámegillii. Sii leat guokte jagi bargan dáinna

Čielggademiin

-Sámi Giellalávdegottis leat ollu buorit árvalusat mat leat mielde nannemin ja ovddideamen sámegielaid, ja háliidan dákko bokte maid giiti giellalávdegotti lahtuid ja čállingotti dan buori barggu ovddas maid sii leat bargan, lohká Sámedikki presideanta Aili Keskitalo.

Sámi giellaresursaguovddážat

Giellalávdegoddi evttoha earret eará ásahit golbma sámi giellaresursaguovddáža; okta julevsámi, okta máttasámi ja okta davvisámi resursaguovddáš.

-Dál váilot dákkár guovddážat mat sáhttet veahkehit suohkaniid ja ovttaskasolbmuid ollašuhttimis sámegielat bálvalusfálaldagaid, erenomážit dulkomiid, jorgaleami, diehtojuohkima ja gáiddusoahpahusa ektui, lohká Sámediggepresideanta Aili Keskitalo.

Mánát ja nuorat

Okta eará árvalus mainna Sámediggepresideanta Aili Keskitalo lea duđavaš leago lávdegoddi árvala ahte buot suohkaniin galgá leat geatnegasvuohta fállat mánáide sámegielat mánáidgárdefálaldaga jus váhnemat dan sávvet.

Keskitalo lea maid duđavaš go lávdegoddi lea oaidnán ahte oahpahus sámegillii olggobealde dálá halddašanguovllu ferte nannejuvvot, ja evttohit ahte ohppiidlohku, mii gáibiduvvo geahpiiduvvo logi oahppis golmma oahppái. Son lohká maid buorre árvalus lávdegottis go árvalit ahte oahppu sámegielas joatkkaskuvllain berre viiddiduvvot nu ahte dat guoská buot ohppiide geain lea leamašan oahppu sámegielas ja sámegillii vuođđoskuvllas ja ahte dáin ohppiin galgá leat vuoigatvuohta oažžut sámegiela oahpu nana giellamodeallaid bakte beroškeahttá lea go sápmelaš vuoi ii.

Sierra giellaáittardeaddji

-Okta eará árvalus, mii orru miellagiddevažžan lea evttohus ásahit sierra sámi giellaáittardeaddji, mii galgá earret eará gozihit ahte giellanjuolggadusat čuovvoluvvojit, lohká Keskitalo. – Dát lea juoga masa mii leat áigá juo oaidnán dárbbu, ja mus lea doaivva ahte dát ásahuvvo, lasiha Keskitalo.

Stuorra lávki ovddasguvlui

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo lohká Sámi Giellalávdegotti árvalusat leat stuorra lávki ovddasguvlui sámegielaid boahtteáiggi ektui ja son ávžžuha ráđđehusa jođánit čuovvollit dan dehálaš barggu mii dál lea álggahuvvon.

–Mun vuorddán ahte čielggadeapmi sáddejuvvo gulaskuddamii nu jođánit go vejolaš vuoi láhkarievdadanproseassat bohtet johtui farggamusat, lohká Keskitalo.

Eanet dieđut:

Sámedikki presideanta Aili Keskitalo, 971 29 305