Sárdni Bååstede - sámi kulturárbbi máhcaheami šiehtadusa vuolláičállimis

Sámediggepresideanta Aili Keskitalo ja sámediggeráđđi Henrik Olsen sárdni Bååstede – sámi kulturárbbi máhcaheami šiehtadusa vuolláičállima oktavuođas, geassemánu 19. beaivvi 2019, Guovdageainnus. Dás sáhtát lohkat olles sártni:

Aili ja Henrik sárdni.jpg

Ođas | Almmuhuvvon

Ráhkis olbmot,

Bures boahtin Guovdageidnui, bures boahtin Sápmái.

Dát beaivi lea hui miellagiddevaš beaivi ja odne lea munnuide stuorra gudni leat Sámediggepresideantan – ja sámediggeráđđin. Lea somá čuččodit dás historjjálaš eatnamis Guovdageainnus ja beassat leat oassin ná dehálaš historjjálaš dáhpáhusas.

Odne vuolláičállit mii šiehtadusa sirdit sámi dávvirávdnasiid Norgga álbmotmuseas ja Kulturhistorjjálaš museas dan guđa ovttastahttojuvvon sámi museai. Dasa lassin lea odne beaivvát ala čieža jagi áigi go vuolláičáliimet ovttasbargošiehtadusa.

Buohkain lea dárbu iežaset historjái. Historjái mis leat čanastagat ja das mii viežžat fámuid ja inspirašuvnna. Min historjá čatná min iežamet kultuvrii, gillii ja identitehtii.

Internašunála Sámi Filbmainstituhta direktevra Anne Laila Utsi láve dadjat ahte lea dehálaš ahte mii muitalit iežamet historjjáid. Háliidetne vel dasa lasihit ahte lea dehálaš ahte mii ieža oamastit iežamet historjjá ja ahte mii ieža leat mielde muitaleame iežamet historjjá dahje historjjáid.

Sámi dávviriin sáhttá leat iešguđetlágan árvu midjiide. Dat sáhttet doaibmat identitehta hábmejeaddjin, go daid bokte sáhttá gávdnat bálgáid buolvvaide mat orostalle dáppe min ovdal – duon doložis. Dávviriin lea čanastat min dovdduide ja ruohttasiidda.

Dávvirat ja daid historjá sáhttet maiddái min oahpahit ovdalašáigge eallima birra, ja bidjat nationála ja internationála dáhpáhusaid báikkálaš kontekstii.

Nuppit fas oidnet dávviriin boares duddjonárbevieruid ja duddjonvugiid maid háliidit oahppat ja fievrredit boahttevaš buolvvaide.

Bååstede-prošeavtta dehálaš vuolggasadjin lea leamaš riekti hálddašit ja gaskkustit iežamet kulturárbbi iežamet premissaiguin ja iežamet kultur- ja duohtavuođaipmárdusain, nu ahte olbmot besset iežaset sámi kulturárbbi oaidnit čájáhusain ja ahte daid lea vejolaš beassat oaidnit sámi museain.

Seamma dehálaš lea maiddái máhcahit dávviriid daid álgovuolggalaš giella- ja kulturbirrasii, ja dainna lágiin leat veahkkin earret eará duoji ja giela ealáskahttimis, ja leat dehálaš máhttoguovddážin sámi álbmogii.

Máŋga čuođi jagi leat earát – nugo stáhtaváldi – čállán, dulkon ja gaskkustan min sámi historjjáid ja kulturárbbi. Lea guhká leamaš nu, ahte eat leat ieža beassan dan dahkat, muhto dan mii leat dál rievdadeamen.

Bååstede šiehtadusa vuolláičállin doaibmá vuosttaš lávkin dán dehálaš prošeavtta čađaheames. Letne oadjebasat dasa ahte sámi museat hálddašit min dehálaš kulturárbbi buori láhkai. Sámedikki bealis galgat mii láhččit dili buoremus lági mielde.

Lea sámi servodat mii galgá hálddašit sámi kulturárbbi, ja min kulturárbi ferte dál máhccat ruoktot.

Háliidetne loahpas giitit ovttasbargoguimmiid, Norgga Álbmotmusea, Norgga kulturhistorjjálaš musea, ja sámi museaid. Dás lea nana bargu dáhkkon buori mielain.

Lihkku beivviin!

Gávdnet go dan maid ohcet?

Hva lette du etter? Din tilbakemelding hjelper oss ålage bedre nettsider.

Takk for din tilbakemelding!