Namuhuvvo ahte bieggadilit Finnmárkkus leat buoremusat Norgga riikkas. Seammás dadjet guoskevaš boazoorohagat ahte seamma duottarareálat leat Norgga buoremus guohtoneatnamat.

Stáhta ja gielddaid eiseválddit galget suodjalit sámi boazodoalu luondduvuđđosa, maiddái go lea sáhka ollu vearroruđaid viežžamis stuorra elfápmoplánain, dadjá sámediggeráđđi Per Mathis Oskal.

Sámediggeráđđi Oskal lea gieskat ožžon dieđuid Grenseland AS plánaid birra ásahit guokte stuorra bieggafápmorusttega, Davvi ja Borealis duottarguvlui Deanu ja Davvisiidda gielddaid gaskka. Sihke Deanu ja Davvisiidda gielddaid jođiheaddjit leat sávvan buresboahtima prošeavttaide. Oskal oaivvilda ahte dát lea suorggahahtti go jurddašit gieldda ovddasvástádusa sámi kultuvrra ja ealáhusa luondduvuđđosa suodjaleamis.

– Mun registreren ahte doaibmabidjooamasteaddji almmolaččat lea dovddahan ahte plánejuvvon prošeavttat eai čuoza boazoguohtonguovlluide. Buot huksemat guovlluin gos lea boazodoallu, čuhcet sidjiide geat geavahit guovlluid ovddežis. Gažaldahkan lea man stuorra negatiivvalaš váikkuhusat doaibmabijuin šaddet. Mun oaivvildan ahte stáhta ja gielddaid eiseválddit vajálduhttet iežaset dieđihangeatnegasvuođa go dán lágan čuoččuhusat bállejit orrut vuosttilkeahttá, dadjá Oskal.

Sámediggeráđis lea maiddái leamaš čoahkkin orohagain 13 Lágesduottar, masa eanemusat čuohcá vejolaš bieggafápmorusttegiid huksen. Lágesduoddaris lea sin giđđa-, geasse- ja čakčaguohtoneatnamat dán guovllus, ja sin mielas lea plánejuvvon bieggafápmohuksen stuorra duohtadeapmi sin guovlluin. Doaibmabidju boahtá lassin juo huksejuvvon elfápmorusttegiidda, nu go earret eará Áttánjoga bieggafápmorusttet. Sámediggeráđđi háliida maiddái deaivvadit ránnjá orohagaiguin oahpásmuvvan dihtii makkár oaidnu sis lea plánejuvvon bieggafápmorusttegiidda.

 Eiseválddiin lea ovddasvástádus dieđihit boazodoalu areálaid geavaheami birra. Muhto eiseválddiin lea maiddái morálaš ovddasvástádus suodjalit boazodoallokultuvrra. Boazodoallu lea rašis ealáhus mii dárbbaša iežas guohtonguovlluid, dadjá Oskal.

Sámediggi háliida maiddái geavahit ođasmuvvi energiija, muhto ođasmuvvi energiija ii galgga buvttaduvvot sámi ealáhusaid oskálii. Paradoksan lea ahte álgoálbmotguovlluide davvin ovddimusat čuhcet dálkkádatrievdamat, seammás go várra dat fertejit guoddit stuorámus nođiid váidudeaddji doaibmabijuin.

– Dasto vásihuvvo dat duolbmamin go ođđa “ceavzilis ja ruoná” energiijabuvttadeapmi heađušta ceavzilis biebmobuvttadusa, mii lea dahkan ahte olbmot leat ásaiduvvan lagaš guovlluide sohkabuolvvaid čađa, dadjá Oskal.

Sámediggi diehtá maiddái ahte orohagain leat vánis ruđat ja resurssat dáistalit dáid meassamiid vuostá iežaset guovlluin, leš dal bieggafápmu, ruvkedoaibma vai bartaguovllut.

– Danne ávžžuhan mun plánejeddjiid, sihke eiseválddiid ja priváhta aktevrraid árvvus atnit boazodoalu. Jos ovddasvástideaddji eiseválddit eai huma boazodoalu ášši almmolaččat, de loahpa loahpas šaddá nu ahte daddjojuvvo ahte “boazodoallu dat bisseha buot ovdáneami”. Oaivvilduvvo ahte sámi boazodoallu caggá ilu, go duohtavuođas ealáhus dáistala birgejumis beale, dadjá Oskal loahpas.

Gulahallan: Sámediggeráđđi Per Mathis Oskal, tel 977 77 552

Gávdnet go dan maid ohcet?

Hva lette du etter? Din tilbakemelding hjelper oss ålage bedre nettsider.

Takk for din tilbakemelding!